Olympijský vítěz Jiří Daler slaví 72. narozeniny

Datum vydání: 08.03.2012

Narozen 8. března 1940 v Brně.

V dětství poutal Dalerovu pozornost tehdy neobyčejně populární Závod míru, v němž řadu úspěchů dobýval Jan Veselý. V jiných závodech se zase prosazoval další cyklistický idol Vlastimil Růžička. Sám se cyklistice začal věnovat v šestnácti letech ve Slávii Žabovřesky, i když trenér Vojta jím původně nebyl příliš nadšen – na cyklistu měl prý příliš svalnatou postavu. Chtěl se věnovat silničním závodům, ale přestup do Favoritu Brno, který se orientoval především na dráhové discipliny, definitivně určil jeho sportovní osud. Během základní vojenské služby krátce působil v Dukle Pardubice, po ní se vrátil do Brna, nejprve do Favoritu a později do Dukly. V té době se již pod vedením trenéra L. Puklického plně věnoval stíhacímu závodu jednotlivců a příležitostně i družstev. Svou volbu dnes zdůvodňuje: "Domníval jsem se, že to je jediná olympijská disciplína, kde se mohu prosadit."

V roce 1962 se na mistrovství světa v Miláně ohlásil světové cyklistické špičce šestým místem ve stíhacím závodě jednotlivců. Od roku 1964 pak v této disciplíně sváděl urputné boje hlavně s Nizozemcem Tiemenem Groenem. Nejprve s ním prohrál semifinále na mistrovství světa v Paříži, přesto jeho bronzová medaile byla první, kterou Československo získalo na cyklistické dráze. V říjnu odjel s velkou nadějí na Hry XVIII. olympiády 1964 do Tokia. Setkání sportovců celého světa a cesta do neznámé země byly pro něho ohromnou událostí. Olympijský stíhací závod jednotlivců, který byl do programu Her olympiády zařazen poprvé, se pro něho vyvíjel velmi dobře. Hladce prošel úvodními koly, v semifinále mu šťastný los místo obávaného Groena přisoudil Dána Prebena Isakssona, kterého bez větších problémů porazil. Ve finále mu byl soupeřem Ital Giorgio Ursi. Daler nerozjel závod nejrychleji. Po čtyřech okruzích prohrával přibližně o 10 metrů. Ovšem přibližně v polovině napnul všechny síly, zaútočil a náskok vyrovnal. Ve druhé půlce čtyřkilometrové trati došlo ke zlomu a dvě kola před cílem už bylo zřejmé, že zlatá medaile Dalerovi neunikne. Byla to první zlatá olympijská medaile pro československou cyklistiku.



Zúčastnil se ještě stíhacího závodu družstev, v němž kvarteto Československa ve složení Daler, Jiří Pecka, Antonín Řezáč a František Kříž vypadlo ve čtvrtfinále, a bez úspěchu (65. místo) též silničního závodu jednotlivců.

 

V následujícím roce 1965 byl spolu s Milošem Jelínkem, Milanem Puzrlou a Františkem Řezáčem členem stíhacího družstva, které z mistrovství světa v San Sebastianu přivezlo bronzové medaile. Ve stíhacím závodě jednotlivců na mistrovství světa 1966 ve Frankfurtu nad Mohanem skončil druhý a o rok později ve stejné soutěži na mistrovství světa v Amsterdamu třetí. V těchto dvou letech byl rovněž vyhlášen nejlepším cyklistou republiky. Roku 1967 se také jako první – a dosud jediný – československý cyklista zapsal do tabulek světových rekordů: na předolympijských závodech v Mexiku zajel nejrychlejší časy na 4 km (4:45,94min) i na 5 km (6:05,64min).

Na Hrách XIX. olympiády 1968 v Mexiku už své olympijské vavříny neobhájil – ve stíhacím závodě jednotlivců neprošel sítem kvalifikace, v soutěži družstev se znovu neprobojoval ze čtvrtfinále. Celkem vytvořil 14 československých rekordů, byl osmkrát mistrem Československa ve stíhacím závodě jednotlivců či družstev a další tři tituly přidal v dresu Dukly Brno v silničních závodech družstev. Na závěr své závodní kariéry se Daler pokusil následovat svůj sportovní vzor francouzského silničáře Jacquese Anquetila a v letech 1969–70 působil ve francouzské profesionální cyklistické stáji. Po návratu trénoval až do roku 1997 v Dukle Brno.




text zdroj: olympic.cz

Sdílejte tento článek na:    

► 

Aktuální novinky a videa

• Úvod
• Novinky
  • MTB
  • Silniční
  • Dráhová
  • Cyklokros
  • Ostatní
• Video
  • Cyklokros
  • Dráhová
  • MTB
  • Silniční
  • Ostatní
• Fotogalerie
• Trénink
• Výživa
• Soutěže
• Kalendář
• Partneři
• Kontakty

Přihlášený uživatel:Nejste přihlášen(a).