Datum vydání: 23.08.2018
„Bylo mi jasné, že vstupuji do neznámých vod. Je to závod více než dvakrát delší než ten nejdelší, který jsem doposud jel. Nikdy jsem nepracoval se spánkem. Tady budu muset. Byl jsem připraven čelit tvrdé lekci. A také jsem ji dostal.“
„Náhle pociťuji krizi. Nevím, čím to je. Zastavuji a říkám si, že by to mohl spravit vývar, kterého jsem do té doby zkonzumoval opravdu hodně. Stačí mi jen si k němu čuchnout a běžím k zábradlí na mostě přes potok a zvracím. Dlouho a všechno, co ve mně je. Cítím, že by se mi kolena podlomila, a tak tam visím jako přehozený koberec na bidle. Na jednu stranu to je příjemný relax, na druhou stranu se mně při pohledu na odtékající žaludeční šťávy vkrádá na mysl otázka: Ty vole, jak ten závod chceš dokončit, když seš takhle zlomenej ani ne v jeho čtvrtině? Věděl jsem, že zase dostaneme přes prsty, ale takhle hodně a takhle brzo? Vzdát je vždy nejjednodušší řešení, ale když si uvědomím, kolik času jsme všichni do závodu a příprav na něj věnovali, nezbývá než zdvihnout hlavu, odrazit se ode dna a pokusit se posouvat se alespoň pomalu k cíli. Zrovna vítr a roviny nejsou pro moji psychiku to správné, ale kluci mi sdělují vzkazy od fanoušků a také rodiny a nejbližších kamarádů. To je pro mě ta nejlepší medicína.“
„Myslím, že čas 4 dny, 19 hodin a 19 minut (115 h a 19 min) je pro začátečníky v ultracyklistice hodně slušným absolutoriem. Samozřejmě cítíme, že máme obrovské rezervy skoro ve všem. Na druhou stranu jsme si během závodu užili kupu legrace bez stresu počítání každé sekundy, jak to musí dělat vítězné týmy. Zkrátka další povedený kamarádský výlet! A to považuji za naši velkou devizu. Závod mi dal spoustu důležitých informací a naučil mě, že to nejdůležitější je naslouchat svému tělu a dopřát mu, co chce. Také jsem zjistil, jak mnoho lidí nám drželo palce. Kluci mi četli jejich vzkazy do repráků na střeše a mně to moc pomáhalo. Kluci z UPRT týmu předvedli zase skvělou práci. Je pravda, že byly situace, kdy by si z toho jeden „uprt“, možná se i po..., ale my je společně překonali pověstnou dobrou náladou a humorem. Klukům moc děkuju, stejně tak všem sponzorům a fanouškům, kteří nás hnali kupředu.“
Tadej Pogačar zapsal další zlatý řádek do cyklistické historie. Na Kolem Flander předvedl sólo jízdu snů a po druhé v kariéře ovládl nejslavnější belgický monument.
Přihlášený uživatel:Nejste přihlášen(a).