Vítězství. To všichni berem!
Ani v životě to není jiné,
stejně jako čas a voda v řece plyne,
tak i cesta krajinou se vine.
Ať je klikatá, rovná, hrbolatá nebo hladká,
ať stoupá do výšky či z kopce klesá,
odměna za její zdolání bývá sladká,
to když z panoramat vaše srdce plesá.
Ale stoupat vzhůru, to chce vůli,
nesmět se vzdát v první půli.
A někdy je to fakt dřina,
kila navíc a lenost v těle dřímá.
Z tváří tečou proudy potu,
když záře slunce střídá slotu.
Jindy jsou to kapky deště,
přitom do cíle je štreka ještě.
Bolest, křeče, tak už dost,
vždyť to má být pro radost!
Pak se ale všechno ztratí,
a dobrý pocit se zas vrátí.
Svaly rostou a taky plíce,
každým dnem je síly více.
Jak se člověk blíží k cíli,
už nemůže se dočkat na tu chvíli.
Moment slávy, moment slasti,
už jsou překonány všechny strasti.
Vítězství. To všichni berem!
Nad svým tělem i nad soupeřem.
Vzpomínky jsou na to krásné,
zápal boje však brzy zhasne.
A nyní je ten správný čas,
vydat se na cestu zas!
MP